|
Kapitola z knihy Dr.Vladimira Antonova Původní Učení Ježíše Krista
ŤMenšinyť
Ti, kdo se opovržlivě chovají k cizímu pohlaví, dostanou napříště zaručeně těla právě tohoto pohlaví, a přitom v sociálním prostředí takového stupně primitivizmu, aby na sobě naplno zažili stejné opovržení.
Právě tak je to i s faktorem národnostním, náboženským, i s problémem Ťsexuálních menšinť: kdo přehlížel nebo nenáviděl lidi kvůli tomu, že Ťnejsou takoví, jako jáť, Ťnejsou takoví, jako myť, toho bude Bůh učit soucitu s cizí bolestí prostřednictvím jeho vlastní bolesti. To je jedno z nejběžnějších Božích pravidel při naší výchově.
Právě kvůli tomu On i vytváří těla různých Ťmenšinť, aby do nich mohl vtělovat ty hříšníky, kterým se ty Ťmenšinyť nelíbily.
A naším úkolem je naučit se působením toho všeho nerozdělovat lidi na Ťsvojeť a Ťcizíť podle žádných znaků dělitelnosti. ŤMy všichni jsme děti Boží!ť tomu nás učí Bůh: ŤNení totiž rozdílu mezi Židem a Řekem, neboť tentýž Pán všech je bohatý ke všem, kdo Ho vzývají!ť (Ř 10:12) Právě tak i podle jakéhokoli jiného lidského vnějšího znaku.
Ale co je při hodnocení lidí podstatné to jsou jejich guny. Přičemž musíme milovat všechny lidi, i když různým způsobem: někoho obdivnou láskou a úctou, někoho tak, jako milujeme děti a přátele, a někoho láskou soucitnou. Ale hlavně nesmíme nikoho nenávidět a pohrdat jím!
ŤTak i Boží učedník. Jestliže je moudrý, postihuje principy učení. Tělesné formy ho neoklamou, ale on pohlédne na stav duše každého, (když) s ním začnou mluvit. Ve světě existuje mnoho zvířat, která mají (tělesnou) formu člověka. Když je rozpozná, hodí sviním žaludy, skotu dá ječmen, slámu a trávu, psům hodí kosti, otrokům dá obilí, dětem dá dokonalé.ť (Filipovo Evangelium, 119)
|
|