|
Kapitola z knihy Dr.Vladimira Antonova
Původní Učení Ježíše Krista
Patriotizmus
Slovo patriotizmus vzniklo z latinsko-řeckého pater otec. Tímto slovem je označována příslušnost k nějakému sociálnímu společenství rodinnému, rodovému, kmenovému, národnímu, státnímu, náboženskému aj.
Čím primitivnější je konkrétní sociální prostředí tím více se lidé rozdělují podle stále drobnějších znaků, a z toho pramení i větší konfliktnost v takovém prostředí.
ŤVyzvedáváníť patriotických idejí v dostatečně velkých národnostně státních nebo náboženských sdruženích může vést k růstu nacistických (fašistických) nálad. Ty postihují část společnosti se sklonem k agresi, představovanou z evolučního hlediska nejméně rozvinutými lidmi. Jestliže se v čele primitivních mas, vydrážděných fašistickými idejemi, ocitnou dostatečně silné ďábelské osobnosti, pak mohou vznikat rozsáhlé války s cílem zničení nebo zotročení Ťneplnocennýchť (nebo obdařených jinými podobnými nálepkami) národů a uchvácení jejich majetku a území.
V jiných případech se mohou ideje patriotizmu využívat pro obranu před napadením nebo kvůli osvobození od okupace.
Ale nejvyšším patriotizmem je sjednocování lidí pociťováním Otce-Boha svým nejvyšším Hierarchou, a naší vlastí je pak Jeho Stvoření nebo dokonce vesmír. V takovém případě jsou všichni lidé, i ostatní vtělené i nevtělené bytosti, členy jedné jediné rodiny bratrů a sester různého věku dětí Jediného, všechny milujícího, Boha Otce.
Vždyť ve skutečnosti to také tak je, právě taková je situace ve vesmíru. Jenomže lidičky, infikovaní egocentrizmem a zlobou a zaslepení touhou po vlastnění pozemského, nejsou schopni tohle pochopit. A takových velice často bývá Ťdrtivá většinať
Myšlenku Bohocentrizmu, patriotizmu, ve kterém je jako Pater pociťován právě Bůh Otec, kázal Ježíš mezi všemi národy, mezi kterými přebýval. Evangelium 'Život Svatého Issy, nejlepšího ze synů lidských' dává představu o Jeho kázáních v Indii a Persii.
A tak On Indům říkal:
ŤExistuje
jenom On Jediný Který chce a tvoří; On existuje od věčnosti, Jeho bytí nemá konce; neexistuje nic Jemu podobného ani na nebesích, ani na Zemi. Veliký Tvůrce se o Svou vládu nerozdělil s nikým,
(všem) vládne (jenom) sama Jeho všemohoucnost. On zachtěl a svět vznikl; (jen) pouhou Božskou myšlenkou shromáždil vody a od nich oddělil pevninu zemské koule. On je příčinou tajemného života člověka
Odvěký Zákonodárce je jeden. Není jiných bohů, kromě Něho. Nedělí se o svět s někým jiným, nediskutuje s nikým o Svých záměrech.ť (5:16-18; 6:10)
O tom samém On kázal i zoroastrijcům v Persii: ŤNepřináším vám zvěstování o novém bohu, ale o našem Otci Nebeském; On existoval před počátkem všeho a bude existovat ještě po věčném konci (tohoto Stvoření).
On je výlučně jenom Bohem Dobra, Který, jako otec rodiny, dělá Svým dětem jenom blaho, a odpouští jim všechny přestupky, pokud se kají.
K Němu se také musíte obracet, abyste obdrželi utěšení v zármutku, pomoc v práci, uzdravení z nemocí. Doufající Jím nebude odmítnut. Když se budete chtít k Němu obrátit staňte se opět dětmi!
ť (8:6,17-19, 11:12-15).
Tomu samému učil Ježíš i v Judeji, vyzýval zamilovat si Otce Nebeského a pocítit se Jeho dětmi.
V této myšlence pokračoval Apoštol Pavel: Ť
Kvůli tomu tedy klekám na kolena před Otcem
, z Něhož se nazývá všechno otčinou na Nebi i na Zemi!
(Ef 3:14-15).
* * *
Jestliže se podíváme z hlubin mnohorozměrnosti z dálky směrem k Zemi, pak připomíná slepičí vejce, zbavené skořápky, které je ponořeno do průzračného tekutého světla, zářícího něžností. ŤBílkovinné obalyť kolem Ťžloutkuť jsou vrstvy Svatého Ducha. A v hlubině pod nimi je substrát, na který nás On vysadil abychom vyrostli a dozráli do toho stádia, kdy se staneme schopnými Ho uvidět, zamilovat si Ho, zamířit k Němu a vlít se do Něho, stát se Jím. Proč bychom tedy měli žít v nepřátelství jednoho s druhým, místo toho, abychom veškerou pozornost zaměřili na Něho našeho Nebeského Otce, Cíl každého z nás?
|
