|
Kapitola z knihy Dr.Vladimira Antonova
Původní Učení Ježíše Krista
Morálka a etika
Etika a morálka jsou rozdílné.
Morálkou se nazývají představy, které se vytvořily a staly se do určité míry trvalou tradicí v konkrétní společnosti a v konkrétním časovém intervalu, o tom, co je Ťdobřeť a co je Ťšpatněť, a přiměřeně k tomu i to, jak by se lidé měli chovat. V různých zemích a v různých epochách v jedné a té samé zemi mohou být pravidla morálky velmi rozdílná. Morálka je jev subjektivní, protože značná část jejích pravidel vůbec nevyplývá z objektivní nutnosti a účelnosti. Pravidla morálky se týkají toho, jak se oblékat, do jaké míry a kde je dovoleno obnažovat svoje tělo, jaké obraty řeči jsou slušné a jaké ne, co je třeba tajit, za co se stydět, co je kdy a kde Ťzvykemť nebo Ťnení zvykemť dělat atd.
Ale etické principy jsou objektivní. Ony jsou důsledkem skutečné nutnosti a účelnosti a zakládají se na pochopení Cesty člověka k Dokonalosti, k Bohu. Právě o tom se pokouší mluvit k lidem Bůh.
Etika je věda o správném vztahu člověka:
a) k Bohu (ve všech Jeho Aspektech a Projevech),
b) k druhým lidem a ke všem vtěleným a nevtěleným bytostem,
c) ke svojí životní cestě.
|
