|
Kapitola z knihy Dr.Vladimira Antonova
Původní Učení Ježíše Krista
Nebe a Nebesa
Kde žije Bůh, kde Ho hledat? Převážná většina lidí, zapojených do religióznosti v jejích nižších formách, jako odpověď ukáže nahoru. A když tito lidé čtou modlitby, také zvedají nahoru oči a ruce.
Ale odkud se vzalo přesvědčení, že je Bůh nahoře? Je možné, že vzniklo z toho, že na povrchu Země jsou utrpení a pokušení, ale tam ve výšce pokojná oblaka v modři nekonečné dálky, něžnost Slunce, tajemnost Měsíce a dalekých hvězd?
Ale Ježíš se takovým úsudkům smál: ŤJestliže ti, kteří vás vedou, vám říkají: Podívejte, Království (Boží) je v nebi! pak vás ptáci nebeští předešli.
Ale Království je uvnitř vás a vně vás.
(A) ať ten, kdo hledá, nepřestane hledat do té doby, dokud nenajde, a když najde, bude otřesen
, udiven
a on začne, (až se usídlí v Království), panovat nad vším!ť (Tomášovo Evangelium 2:1)
Takže, za prvé, co to znamená Ťuvnitř vás a vně vásť? A za druhé, proč ten, kdo najde Příbytek Tvůrce, bude Ťotřesen a udivenť?
Už jsme posuzovali mnohorozměrnou podstatu Stvoření. Všechny dimenze existují přímo tady pod jakýmkoliv materiálním předmětem, ať už je to čajová konvice, žehlička, celá naše planeta, nebo třeba tělo některého z nás. Ale to samé je i tam, kde nejsou pevné předměty, ale jenom vzduch. A to také znamená Ťuvnitř a vně násť.
A abychom našli Příbytek Otce, musíme svoje hledání zaměřit ne nahoru, ale do hloubky, zpočátku uvnitř svých těl, přetvářet svoji emocionální sféru: zříkat se hrubých emocionálních stavů (především rozličných forem hněvu, závisti, žárlivosti a dalších) a kultivovat jemné stavy (především všechny možné varianty emocionální lásky: něžnost, laskavost, nadšení krásou a slaďování s ní atd.). Plnohodnotného výsledku je v tom obvykle možné dosáhnout jen za pomoci očišťování a rozvíjení čaker.
Další zjemňování vědomí se už děje v duchovním srdci. Prvotní schránka duchovního srdce v těle čakra anáhata představuje jakousi prostornou dutinu v hrudním koši, existující v jemných úrovních. Duchovní srdce je bioenergetický orgán, odpovědný za produkování emocí lásky. Umění přecházet koncentrací vědomí do svého duchovního srdce dává konkrétní možnost zabydlet se ve světě světla a lásky.
Ježíš o tom mluvil tak: ŤBlahoslavení čistí srdcem, neboť oni Boha uvidíť (Mt 5:8). ŤVejděte do svého chrámu do svého srdce, ozařte ho dobrými myšlenkami, trpělivostí a doufáním neotřesitelným, které musíte mít k Otci vašemuť (Životopis Svatého Issy 9:12).
Po očištění čakry anáhaty s pomocí speciálních technik se už snadno očišťuje a prosvětluje celý organizmus: musí se stát natolik čistým, aby vypadal průhledný pro duchovní vidění. A Ťkdyž se on (člověk; v daném kontextu se mluví o těle) stane (jakoby) prázdným on se naplní Světlem
ť (Tomášovo Evangelium, 65).
Duchovní praktikant, který se takovým způsobem očistil, se stává schopným vidění Božského Vědomí, ale ne tělesnýma očima, ale bezprostředně zrakem vědomí. Přičemž se to uskutečňuje uvnitř postupně se rozšiřujícího srdce.
A teď se vrátíme bezprostředně k tématu, zformulovanému v záhlaví kapitoly: nebe a Nebesa.
Vždyť ne náhodou existuje v ruštině slovo ŤNěbesať, na rozdíl od Ťněbať (také jsou tyto pojmy odděleny v angličtině sky a Heaven (Heavens) a určitě i v dalších jazycích). Ale ztotožňování těchto pojmů je nedorozumění, vyvolané náboženskou nevědomostí.
Nebesa to jsou nejjemnější eony.
A i když jsou ty eony všude, konkrétně i nad našimi hlavami, nemá žádný smysl při jejich hledání upřeně zírat nahoru nebo dokonce tam létat. Bůh v Aspektech Tvůrce a Svatého Ducha přebývá jmenovitě v jemných prostorových dimenzích, které jsou nepřístupné pro fyzické oči našich těl. Jeho můžeme uvidět, jenom pokud zjemníme sama sebe (jako vědomí) na Jeho úroveň, můžeme Ho uvidět ne očima těla, ale vědomí.
* * *
ŤNe každý, kdo Mně říká: "Pane! Pane!", vejde do Království Nebeského, ale ten, kdo koná vůli Otce Mého Nebeského!ť (Mt 7:21)
ŤVcházejte těsnou bránou, protože široká je brána a prostorná cesta, vedoucí do záhuby, a mnozí jimi jdou, neboť těsná je brána a úzká cesta, vedoucí do Života (Pravého), a nemnozí je nacházejí!ť (Mt 7:13-14)
Ť
Ten, kdo hledá, najde, a kdo klepe tomu otevřou!ť (Tomášovo Evangelium, 98)
|
|
